Jakub Deml/ ilustrace Eva Danielová
z knihy
Moji přátelé
Tázal jsem se květin,
kde myšlenky jejich jsou nejzdravější.
Sedmikrásko, škoda, že se už přestaly nositi ony slaměné mošničky, na kterých se střídaly čtverečky červené se zlatistými.
Nevíš, jsou při zemi vlny, vlny síry s hladinou karmínovou?
Rozmarýne, tebe pokřtili správně, davše ti jméno, které znamená rozpoltění zmatu, ale též rosu a moře.
Pampeliško,konečně, kterak užitečněji stráviti život? Dobýt co nejvíce světla a zachytit co nejvíce rosy!
Čekanko, ničeho jsme nevěděli o světě na svých stoncích rozsochatých a holých, a naše oči byly příliš jemné proti osudu.
4 komentáře:
to je nádhera... :)
Hlavně ta animace! :)
No tak to jsem ráda, že se líbí! :) Jsem z té knížky unešená, a ještě mě čeká jedna podobného rázu, takže se nemůžu dočkat až se do ní pustím! :)
Áno, jezdím na koni, už 14 let :D neskutečná doba :D taky jsem se občas bála, ale už jsem si zvykla, strašně mě to baví a díky bohu mám štěstí na hodné a zkušené koně. Když nepočítám mou 5 letou kobylku, která se chová jako arabka a má svou hlavu :D
pampeliško, krásne!
Okomentovat