středa 4. května 2011

Fragments de l'enfance

          Od malička jsem milovala babičky šperkovnici! Jako malá jsem si vždycky všechny korále co babička měla, navěšela na sebe, brože zapíchala do šatů a připadala jsem si opravdu jako princezna! Čím více šperků, tím lépe přeci! Časem mě ale tahle moje hra přešla, a šperkovnice upadla do zapomnění. 

Až jednou, když jsem byla u babičky na návštěvě, zahlédla jsem na skříni tu onu známou šperkovnici. Když jsem jí otevřela, zjistila jsem, že se opravdu nic nezměnilo. Všechno leželo na svém místě, a já obdivovala všechny skvosty, doprovázené babiččiným vyprávěním o jejich původu. Nakonec mi babička řekla, že jestli chci, ať si vyberu , co se mi líbí, že jí to tam stejně jenom leží, a bude ráda, když to někdo unosí. 


A takhle se poklady hojného věku, dostaly až ke mně. Ne jen, že jsou bombové, ale ještě ke všemu jsou památeční a skrývají střípky i mého dětství.

3 komentáře:

Ifčulka řekl(a)...

Taky jsem je tahala. A je vtipny, že ty žlutý co mám dnes na blogu jsou taky po babičce, od babičky:-)

Mirabelle řekl(a)...

To poslední brož jsem dostala po babiččině smrti, a je té tvojí strašně podobná!! :) Miluju tyhle staré věci, mají duši :)

Kami řekl(a)...

If: Ty věci po babičce od babičky mají totiž styl! :)

Mirabelle: Tu poslední brož jsem měla jako malá nejraději! A máš pravdu, mají duši! ;)

Děkuji za respektování autorství!